Klimatizace je zařízení, které díky své konstrukci umožňuje jednoduchý a efektivní způsob zajištění komfortní teploty v prostoru.
Ovládat lze přímo na vnitřní jednotce, dálkovým ovladačem, nebo mobilní aplikací. Samozřejmostí je i ovládání více vnitřních jednotek současně.
Stiskem tlačítka pak lze regulovat nejen topení, chlazení vzduchu v místnosti, ale i jeho čištění a odstraňování pachů.
Klimatizační jednotka odjímá teplo z místnosti do jiného prostoru. Zpravidla do exteriéru. Skládá se z venkovní a vnitřní jednotky, kterých může být i více a jsou mezi sebou propojené izolovaným měděným potrubím, ve kterém v uzavřeném okruhu proudí chladivo. Vnitřní jednotkou proudí cirkulující vzduch z místnosti. Tímto prouděním dochází k odpařování chladiva, které proudí uvnitř jednotky. Při odpařování dochází k odebírání tepla z klimatizovaného prostoru – cirkulující vzduch je ochlazen a chladivo je okolním vzduchem ohříváno. V kompresoru umístěném ve venkovní jednotce se stlačuje chladivo, díky čemuž se dále zvýší tlak a teplota chladiva.
Ve venkovní jednotce dojde ke změně skupenství chladiva, které se zkapalní. Při tomto jevu se teplo odebrané z klimatizovaného prostoru odvádí kondenzátorem do okolního, venkovního prostoru.
Zkapalněné chladivo (kondenzát) dosahuje za kondenzátorem vysokého tlaku, které se snižuje kapilárou či expanzním ventilem na požadovaný tlak. Vzniklý kondenzát se od venkovní jednotky odvádí samospádem a u větších instalací kompresorem.
Venkovní jednotka může být na střeše, fasádě objektu nebo postavena na zemi. Umístění je na konstrukcích, které jsou uzpůsobeny k účelu zamezení přenosu hluku a vibrací do okolních konstrukcí.