Více o větrných elektrárnách

Tyto větrné elektrárny lze použít i v kombinaci s fotovoltaickou elektrárnou s paralelním připojením na baterie.

Co je třeba vědět pokud uvažuji pořízení větrné elektrárny.

1.  Prvním krokem při úvahách s pořízením malé větrné elektrárny začíná mapováním a sledováním větrných dní pomocí meteostanice s anemometrem (což už je odporový větrný motor) a náhledem do všeobecné větrné mapy, která je zpracovaná Ústavem fyziky atmosféry AV ČR. Zde se dají nalézt údaje pro konkrétní místo jako jsou průměrná rychlost větru, předpokládaná roční výroba energie a další užitečná data. Je třeba brát i v úvahu, že vítr není konstantní a ovlivňuje ho mnoho faktorů od výšky umístění turbíny, po drsnost krajiny. Také se často stane, že i několik dní může být úplné bezvětří např. při jasných dnech a fakt, že v nočních hodinách dochází ke snižování jeho rychlosti. Samotné umístění generátoru pak může být na zemi i střeše za pomocí využití antivibračních dílců.

2.  Po analýze zvolené lokality přichází na řadu výběr elektrárny. Při výběru nás zajímají hodnoty jako startovací vítr, účinnost a teoretický dosažitelný výkon. V současnosti jsou na trhu elektrárny s vertikálními (Darrierova a Savoniova) a horizontálními turbínami (vrtulové) o výkonech od 100w po několik kilowatů.

3.  Volba vhodného výkonu je velice důležitá k získání tíženého efektu. Je třeba se pečlivě seznámit datovými listy, kdy výkon, který uvádí výrobci je vždy uvažován jako optimální, příklad že je turbína umístěna 10 m nad překážkami v rádiusu 100 m, o síle větru 10 m/s apod. Výška umístění je taktéž důležitá z důvodu vyvarování se turbulentního proudění, které způsobují překážky (domy, stromy, …) ale hraje zde i svou roli terén a jeho drsnost. Při splnění průměrných podmínek, které v ČR jsou (rychlost větru 3,5 – 4 m/s) lze vyrobit s malou větrnou elektrárnou o výkonu 1 kW i 2 MWh/rok.

4.  Provozování větrné elektrárny můžeme:

• bez připojení k elektrické síti, kdy vyrobená energie je k přímé spotřebě nebo může nabíjet baterie či ohřívat vodu v bojleru,
• s jejím připojením do sítě a využit ji jako doplňkový zdroj k fotovoltaické elektrárně či nadvýrobu (přetoky dodávat do sítě).

5.  Ač se stavba větrné elektrárny nabízí k svépomocné realizaci, není to zase tak jednoduché a zejména při komunikaci s dotčenými odbory při realizaci elektrárny a vypracování projektové dokumentace či zprávy ke zhodnocení vlivu na životní prostředí EIA. Nestačí pouze zajistit pouze povolení stavebního úřadu, ale neobejdeme se např. bez souhlasného stanoviska Odboru památkové péče, Odbor územního plánování a rozvoje, Odbor životního prostředí, Odbor vodního a lesního hospodářství a jiné. Orgány se vyjadřují např. zda větrná elektrárna není v koridoru tažných ptáků, neničí ráz krajiny, není v CHKO či by mohl narušit letecký provoz. Při vyšších výkonech a připojení k síti je třeba uzavřít smlouvu s distributorem a ERÚ.

Sousedi také hrají velkou roli. Jejich argumentace hluku a případných odlesků bývá často lichá. Díky kompozitním materiálům a matným nátěrům a důmyslného uložení rotoru bývá hluk 50 dB při větru 10 m/s což je hodnota hovoru a při větrech nižších kolem 40 dB – hodnota tichého hovoru. Ale selským rozumem lze říci, že při silnějším větru, vichru není rozpoznatelné, zda slyšíte rotor či vítr samotný. Stavební povolení není vyžadováno u elektráren, které mají v případě vrtulového generátoru průměr rotoru 2m, do výkonu 1 kW a výšky stožáru 10 m.

6.  Údržba a pozáruční servis, protože větrná elektrárna bohužel není bezúdržbová a je vhodné provádět pravidelné kontroly, které zahrnují dotažení šroubů, promazání pohyblivých částí a kontrola těsnění, kterým by mohl unikat olej.